Minimalismus a budoucnost lidstva

Excitovaný (vybuzený) systém na planetě Zemi, který nyní zažíváme, je ze své podstaty velmi nestabilní. Všechno je přehnané, nepřirozené, vyšponované do maxima. Vztahy, chování, umělé potraviny, drogy a jiné povzbuzující prostředky, fotbalové zápasy, války vedené excitovanými moderními zbraněmi i prostředky, filmy, počítačové hry, reklamy, titulky v novinách, boje o pravdu, boje o vedení války, boje o vakcinaci, boje o sníženou rychlost na 30km v hodině, boje o bezmasou stravu atd., atd. Média a sociální sítě pumpují do společnosti každou minutou tuny nenávisti a strachu, které vyvolávají ty nejhorší emoce. Tvoří se stále výbušnější prostředí, zdravý rozum a zdravé chování ve všech oblastech lidských životů je potlačeno, pokrouceno a zmanipulováno. Žijeme vnucené životy, nikoliv ty svoje. Porovnáváme se s přeplacenými mediálními hvězdami, přičemž toto srovnávání nás vede k pocitům méněcennosti a nutí nás k dalším a dalším nesmyslům. K nesmyslnému hromadění věcí, citové oploštělosti, k nezdravým návykům, všelijakým závislostem a ke škodlivým postojům k životu. Přesto chceme dosáhnout jediného. Žít šťastný život! Jsme pak zklamáni, když nám ani sedmá sklenka reklamou vychvalovaného destilátu, ani nový elektromobil s hlídáním napětí, rychlosti, tlaku a tepu, dobré nálady, úniku tělních tekutin a bůhvíčeho ještě, ani sto první pár bot v botníku, dokonce ani zázračný lék, který měl podle billboardové reklamy zcela bezpečně ulevit od bolesti, štěstí nepřinesly? Jak to?

Odpověď není tak složitá a možná ji všichni známe. Jenom jsme se nechali zmást. Nestabilnější systémy jsou totiž systémy s nejnižší energií. Nikoliv, jak si můžeme snadno ověřit na stavu našeho světa, s tou nejvyšší. Potřebujeme proto, jak se říká lidově, „zklidnit hormon!“ Všichni. Jednotlivci, kolektivy, státy, společnost ve všech jejích úrovních. Systém už je totiž silně „přebuzení“, přehřátý a pokud se nezklidníme, nakope nás planeta, která už nás má plné zuby, do… vždyť víte kam.

Základní výzvou se tedy stává snížení toku energií ve všech oblastech života, ve všech životních procesech. A to jak např. v rámci fyzického těla jednotlivce, tak i celosvětového způsobu obchodování a výroby. A nejsou to žádné zázraky! Proč kupovat za život šest lednic a sedm mixérů, když není problém vyrobit produkt, který vydrží x desítek let (samozřejmě bez nesmyslných inovací a šikovně zabudovaných k….tek) Proč jsme nuceni přecházet na stále nové a nové, uměle vymyšlené systémy komunikací, když bez újmy a strádání klidně vydržíme s jedním systémem dvakrát a třikrát déle? Proč likvidujeme regionální výrobce potravin a drobného zboží a taháme předražené potraviny a výrobky pomocí tisíců dopravních prostředků z jednoho konce světa na druhý a pak zase zpátky? Proč se cpeme chemicky upravenými potravinami, které nám ničí zdraví a pak podstupujeme nákladné léčebné programy, kde do nás cpou předražené uměle vytvořené medikamenty, které nás stejně nevyléčí, jen udržují naši závislost? Proč nutíme bez ohledu na nadání naše děti studovat podivné vysoké školy, pro jejichž absolventy není uplatnění, a přitom nám nemá kdo opravit kapající kohoutek nad umyvadlem? Zbláznili jsme se?

Pokud chceme udržet na této planetě naději na pokračování lidského rodu a uchopit své životy znovu do svých rukou, musíme tohle šílenství zastavit. Musíme se vrátit k principu minimalismu. Třeba pomalu, postupně, po jednotlivých krůčcích, ale musíme začít hned a už nikdy nepřestat. Musíme se uvědomit priority. Co je pro mě důležité, potřebné, co mi dělá skutečně z duše radost a co nikoliv. A třídit. Pro nás nepotřebné prodat, darovat nebo dát k dispozici pro recyklaci. Naopak, při nákupu je potřeba vážit poměr cena/ výkon, zátěž pro planetu i to, zda a jak dlouho mi výrobek bude sloužit. Podpořit regionální solidní a poctivé výrobce a prodejce, jejichž produkty mají skutečnou hodnotu a vydrží co nejdéle. Tím vším vrátíme do našeho chování opět zdravý rozum, solidnost a pomůžeme nejen sobě, ale i Matce Zemi. A pozor, minimalismus není rozhodně nouze. Naopak! Je to hojnost. Hojnost potřebného! Pokud jste v proudu energie, která skrze vás volně protéká, máte vše potřebné vždy v pravém okamžiku k dispozici, ani nevíte jak. Nic nehromadíte, jen to necháte proudit. Ti, co o energiích a principu tvorby něco vědí, už pochopili.

A zatímco vám ubyde nepotřebných zásob, budete překvapeni, jak se sníží potřeba na vaši energii (vaše peníze, práci i starosti).

U nás doma jsme s tímto procesem začali. Jako jeden z prvních kroků byla redukce příborníku tak, aby bylo co nejméně nádobí v oběhu. A ejhle! V kuchyni je rázem čisto a pořádek. Čtyři talíře se snadno a rychle umyjí a jsou hned k dispozici, lžičku od jogurtu si dokážou umýt i děti a lžička je bleskově připravená zamíchat čaj. A myčka na nádobí zahálí. Řekli bychom, že čím více nádobí, tím větší komfort, ale není to tak! Čím méně nádobí v oběhu, tím méně nároků na úklid, na myčku, na potřebu místa v kuchyni, zkrátka na výdej energie všeho druhu. Výsledky jsou nadějné a podle teorie zcela jasné. Takže hodláme pokračovat. Oblastí, kde je možné zavést minimalistický trend je totiž v našem životě nekonečně mnoho. Stačí se jen zamyslet nad tím, jak to vlastně všechno funguje a vyzkoušet to, co nám vyhovuje.

On to vlastně není ani tak minimalismus, jako spíš uvedení všeho kolem sebe do maximální stability a harmonie.

Vždyť přece chceme žít v dokonalém zdraví a v čím dál větší pohodě, hojnosti a svobodě!

Nuže tedy: „S minimem účelně vynaložené energie k maximálním prožitkům!“

Radek z webu: www.cistelisty.cz